|
|
Etické principy mentoringu mladistvých jako sociální opory mládeže
Walters, Ester ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Mentor je v mentoringu pozitivním vzorem a poskytuje vedení, podporu a povzbuzení mladému člověku, který může z mnoha příčin zažívat sociální vyloučení. Vztah mezi mentorem a jeho svěřencem (mentee) trvá minimálně jeden rok a zahrnuje pravidelná setkání nebo aktivity mezi mentorem a svěřencem. Cílem mentoringu mládeže je pomoci mladým lidem rozvíjet dovednosti, sebevědomí a odolnost, které potřebují k překonání překážek, výzev a dosažení resilience a svého plného potenciálu. Tato diplomová práce zkoumá etiku formálního mentoringu. Hlavní cíl práce se soustředí na etické aspekty mentoringu jako formy sociální opory mládeže, která čelí sociálnímu vyloučení. Poukazuje na benefity mentoringu s ohledem na potenciální etická rizika, jakými jsou zejména zneužívání autority a porušování vztahových hranic.
|
|
|
Adaptace žáků z Waldorfské základní školy na tradiční střední školy
Vácziová, Zuzana
Bakalářská práce je zaměřena na téma alternativního školství a věnuje se adaptaci absolventů Waldorfské základní školy při přechodu na tradiční střední školy. Práce popisuje vznik, vývoj a dělení alternativních škol. Přibližuje jejich základní znaky, specifika v přístupu k žákům ve vyučování a rozdíly oproti tradičnímu školství. V hlavní části je práce zaměřena na popis jevů vyskytujících se při přechodu žáků ze základních na střední školy a možných problémů při jejich adaptaci k tradičnímu způsobu výuky.
|
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
|
Transgender - etika tranzice a specifika sociální práce
LUKSCH, Jakub
Práce pojednává o fenoménu transgender a ve třech částech zkoumá etickou rovinu a dilemata procesu tranzice a specifika sociální práce s transgender klientelou. První část práce je obecným vhledem do tématu a zabývá se terminologickým rozlišením pojmů gender a pohlaví, transgender a transsexualita. Následně shrnuje aspekty procesu tranzice a rovněž stručně popisuje i etiologii transgender identity, zastoupení trans osob v populaci a jev menšinového stresu. Druhá část práce představuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu ve formě příběhů aktérů. V třetí části jsou shrnuta etická dilemata související s procesem tranzice, vybrané etické dilema vycházející z výsledků výzkumu reflektováno z pohledu dvou přístupů filosofické etiky (deontologie I. Kanta a utilitarismus J. S. Milla). V závěru je pojednáno o specifikách sociální práce s transgender klienty a jsou shrnuty kompetence potřebné pro kvalitní sociální práci s danou cílovou skupinou.
|
|
|
Unlearned Social Change: A Study of Transitory Order
Tomášek, Marcel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Rasiński, Lotar (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Práce je kvalitativní studií šedých zón a šedých aktivit na pomezí ekonomiky a politiky v České republice v letech 1995 až 2013. Všeobecně zakořeněný předpoklad, že závěrečnou tečkou za "přechodnou fází" byl proces evropeizace spojený s procedurami spojenými se vstupem do EU, je všeobecně rozšířen a považován za samozřejmost. Vzhledem k verifikaci tohoto předpokladu bylo výzkumné pole rozděleno na dvě výrazná dílčí období: první zkoumá praktiky, jak byly spojeny především s fází změny, kterou lze označit jako postprivatizační/sekundární privatizaci (1995-2004). Druhé sledované podobdobí (2004-2013) představuje období od vstupu do EU v roce 2004 do kolapsu české politické scény v roce 2013 po odhalení vládních, parlamentních a klanově-klientelistických struktur a demisi české vlády. Empirickými zdroji pro šetření byly především konkrétní případy dění a problematických situací na překryvu politiky a ekonomiky, jak jsou pro dané období 1995-2013 zaznamenány a zmiňovány v týdenících - Respekt, Ekonom. Teoretické ukotvení studie proběhlo prostřednictvím identifikace čtyř vln v konceptualizaci společenské změny ve střední a východní Evropě - v podobě "etapového schématu" (transformace-demokratická konsolidace; transformace-závislost na cestě; převzetí státu-evropeizace; verze kapitalismu-vlastní verze) a...
|
|
|
Tranzice jako cesta k sebepřijetí
BÍLKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tranzice, a to v oblasti sociální, lékařské i úřední. Zkoumá život trans lidí od jejich prvního uvědomění si své pohlavní identity, přes coming out, hormonální terapii a chirurgické zákroky. Sleduje kritické momenty tranzice a komplikace, ke kterým během ní dochází. Také zkoumá sociálně podmíněné postoje a negativní sociální jevy okolí. Empirická část je zpracována pomocí kvalitativní strategie, hloubkovými rozhovory s lidmi, kteří prošli procesem tranzice. Zkoumá, jak trans lidé prožívají svou tranzici, jak probíhá rozhodování k tranzici, jaká je spokojenost s ní a další. Zaměřuje se také na reakci okolí a na následný vliv na trans osoby.
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Výrazným vývojovým socializačním prvkem je přechod, tranzice z rodinného prostředí do mateřské školy, fungující v interakci různých změn. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Probandy tvořila skupina 97 dětí předškolního věku, začínajících s docházkou do mateřské školy, příchozích z rodinného prostředí. Data byla shromažďována dvakrát, v září a v listopadu. Výzkumná data plynou ze dvou zdrojů - pozorování a dotazník. Co se týče pozorování, byly předem stanoveny oblasti sledování. Frekvenci a kvalitu behaviorálních projevů dítěte v adaptačním období zaznamenával pedagog do pozorovacího archu, který byl vytvořen na základě studia literatury s tématem adaptace a empirie. Resilientní faktory jsou operacionalizované iniciativou, seberegulací a kvalitou vztahů, měřené škálou DECA - P2 - Devereux Early Childhood Assessment for Preschoolers, volně přeloženo jako Devereuxská škála pro rané dětství. Pro účely výzkumu byla převzata a převedena do českého jazyka z originálu amerických výzkumníků LeBuffe a Naglieri (2012) ve spolupráci s Devereuxským centrem pro podporu resilience u dětí. Škála DECA-P2 se zaměřuje také na mapování...
|
|
|
Sociální změna v Moldavsku (1991-2017) v sociálně vědní a politicko-expertní reflexi
Matei, Mihaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncipováním sociální změny a jejím zachycením v sociálně vědní a politicko-expertní literatuře z historického hlediska vývoje post komunistické Moldavské republiky. V první kapitole jsou definovány výzkumný design a hlavní hypotézy, kterými se daná diplomová práce bude řídit. V druhé kapitole budou představeny klasické a nové teorie sociální změny, které budou následně analyzovány. Cílem diplomové práce je identifikace těchto teorií v moldavské literatuře počínaje rokem 1991. Výsledky obsahové analýzy moldavské literatury budou prezentovány ve třetí kapitole. Poslední kapitola je věnovaná diskusi nad výsledky diplomové práce a možnosti jejich dalšího využití.
|
|
|
Ústavní a právní aspekty vývoje stranického systému v Československu po roce 1989
Nosek, Jakub ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Marková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá demokratickou tranzicí a formováním pluralitního politického systému na federální úrovni v Československu, který začal tzv. sametovou revolucí v listopadu 1989, která znamenala zavrhnutí dosavadního nesoutěživého modelu vlády jedné strany, který nepovoloval skutečnou opozici a pouze toleroval satelitní politické strany Komunistické strany Československa, neodporující jejímu monopolnímu modelu vládnutí. Po pádu komunistického režimu postupně docházelo ke vzniku a krystalizaci pluralitního stranického systému. V první části se práce zabývá tranzitologií a demokratickou konsolidací, následně je zde věnován prostor teorii politických stran stranických systémů. Druhá část práce je formou jednopřípadové studie věnována popisu československé tranzice, na kterou jsou uplatněny teoretické koncepty teorie přechodů a demokratické konsolidace a prostřednictvím obsahové analýzy relevantních zákonů a ústavních zákonů, je sledován vznik a následné formování pluralitního stranického systému na federální úrovni Československé federativní republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Realizace přechodu žáků na druhý stupeň po 5. a 4. ročníku
Urbanová, Hana ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent)
Práce se zabývá přechodem žáků základní školy na 2. stupeň. Teoretická část popisuje vývoj českého primárního a nižšího sekundárního vzdělávání. Dále porovnává povinné vzdělávání jednotlivých evropských států a zabývá se problematikou přechodu z pohledu vývoje několika posledních desetiletí v mezinárodním kontextu. Empirický výzkum se zaměřuje na zmapování přechodu žáků na nižší sekundární stupeň vzdělávání. Výzkumným designem je případová studie školy, kde k přechodu dochází po čtvrtém i po pátém ročníku. Cílem je zjistit, jak přechod vnímají sami žáci i jejich učitelé. Práce popisuje důvody, které vedly ke změně klasického modelu, a zabývá se strategiemi usnadňujícími vlastní přechod žáků na 2. stupeň. Zjišťuje výhody a nevýhody změněného modelu, které dává do kontextu trendů ve společnosti a vývoje současných žáků. Výsledky ukazují, že žáci ani učitelé nevnímají zásadní rozdíly v načasování přechodu. Pro všechny žáky nehledě na model přechodu je výraznější změnou vstup do šestého ročníku, který je spjat se změnou kurikula. Žáci přecházející dle nového modelu vnímají přechod po čtvrtém ročníku jako výhodu při adaptaci na šestý ročník. KLÍČOVÁ SLOVA primární škola, nižší sekundární škola, přechod, strategie usnadňující přechod
|
host ::
RSS.